Psychiatrická nemocnice Jihlava

Certifikát  Certifikát  

Dlouhodobý vývoj

Dlouhodobý vývoj V prvních letech existence ústavu bylo jeho poslání formulováno takto:"Ústav je určený pro neléčitelně duševně choré, chroniky obého pohlaví, klidné, nikoli nebezpečné společnosti ..."

Po poměrně rychlých a nenáročných úpravách donucovací pracovny byli bezprostředně do Jihlavy přivezeni nemocní z Brna a Šternberka. Ústav neměl svoji spádovou oblast, nesměl přijímat akutní případy a lůžka byla obsazována překlady z Brna, to zejména, a ze Šternberka, pokud došlo k jejich uvolnění v Jihlavě. Kapacita filiálky byla 320 lůžek, ta se udržela až do vypuknutí 1.světové války.

Prvním lékařem ve vedoucí funkci byl městský fyzik ve výslužbě MUDr. Artur Kreman. Titulárním ředitelem pro pobočku byl MUDr. Hellwig z Brna, který do jihlavského ústavu pravidelně dojížděl na inspekce. Ten byl také pověřený rekonstrukcí robotárny na psychiatrický ústav a za provoz odpovídal Zemskému výboru moravskému. MUDr. Kreman, třebaže nebyl psychiatrem a odchovancem žádného psychiatrického ústavu, se ujal své funkce velmi energicky, zdatně, organizátorsky, s administrativní rutinou.
Prvotní funkce vedoucího lékaře filiálky byla "domácí lékař", později lékař vedoucí, a potom, když se MUDr. Kremanovi podařilo v roce 1904 prosadit samostatnost jihlavského ústavu, stal se jeho ředitelem. Tím přestaly i inspekce z Brna a do Jihlavy byli jmenováni první sekundární provizorní lékaři MUDr. Vlastimil Krupka a MUDr. Jaromír Jelínek, pozdější ředitel brněnského ústavu. Prvním správcem ústavu v Jihlavě byl František Falbr. V roce 1916 byl MUDr. Kreman jmenovaný ředitelem ústavu ve Šternberku a na jeho místo nastoupil, předtím šternberský primář, MUDr. Ignát Tiefenbach.

Ve filiálním ústavu v té době pracovalo kromě uvedených lékařů a správce ještě 19 ošetřovatelů, 19 ošetřovatelek a pomocní zaměstnanci v provozech. Na tehdejší poměry zde byla velmi dobrá péče, úmrtnost nemocných minimální. Léčba se prováděla podle zásad MUDr. Kremana: "Nemocní se mají vychovávat k práci, aby bylo působeno proti jinak progredující demenci." Léčba tehdy spočívala zejména v oné práci, podávaly se opiáty, dělaly se zábaly, protrahované koupele, omezovalo se při neklidu. Z dalších léků byly k dispozici triantoin, chlorhydrát a sulfonal. Každého návštěvníka upoutával už tehdy udržovaný park, "krásná zahrada se stinnými stromy."

 

Doba plánů, nadějí a výkyvů


Ústav plnil funkci filiálky do roku 1922, kdy došlo k jeho úplnému osamostatnění a nezávislosti na Brnu. Ještě za působení MUDr. Kremana byla k větší, horní části robotárny přistavěna ústavní kuchyně s jídelnou a prádelna, byla postavena malá kotelna a zřízena laboratoř s mikrobiologickým zaměřením.

Až do roku 1922 bylo veškeré snažení, práce a nakonec i plány do budoucnosti, považovány za provizorní. Uvažovalo se o vybudování nových pavilonů, dokonce se začalo s výkopy na základy pro jejich výstavbu v roce 1914. Najednou však přišla 1.světová válka, zahájené práce byly přerušeny, výkopy zaházeny. Mužský personál narukoval na vojnu, s nimi i lékaři. Nemocní byli propouštěni zejména proto, aby doma nahradili chybějící muže. Z lékařů zůstal jenom ředitel, provoz ústavu byl minimalizovaný, o rozvoji a další výstavbě se nedalo vůbec uvažovat. Podle pamětníků "se nic nedělo".

Tato situace trvala až do roku 1919, stavy nemocných byly jen několik desítek. V tomto roce nastoupil po válce první sekundární lékař MUDr. Arnošt Metelka. V roce 1920 byli do filiálky převezeni nemocní z Brna, které bylo přeplněno, ale došlo k přijímání i prvních nemocných z okolí. Ředitel MUDr. Tiefenbach odešel na místo ředitele do opavského ústavu. Vedením ústavu byl pověřený MUDr. Metelka, který se s velkým elánem pustil do obnovy, plánování a budování ústavu.

 

Samostatnost léčebny


Dne 7.3.1922 byla rozhodnutím Moravskoslezského zemského úřadu v Brně definitivně ukončena závislost jihlavské léčebny na ústavu Brněnském, byl zřízený Moravský zemský chorobinec, který měl v tento den 213 nemocných, 108 mužů a 105 žen. Koncem roku byl stav nemocných už 276. O tyto nemocné pečovaly sestry řádu sv. Vincence z Pauli a 8 ošetřovatelů. Ředitelem ústavu byl jmenovaný MUDr. Arnošt Metelka.

V roce 1923 byl postavený infekční pavilon s 20 lůžky, pořídil se parní dezinfektor a byla postavena malá márnice. Ty byla později přestavěna na dva byty pro zaměstnance. Významné bylo zakoupení zemědělské usedlosti Handlovy Dvory a další pozemky v sousedním areálu ústavu o celkové rozloze 15 hektarů. Budovy usedlosti byly upraveny, byly rekonstruovány byty pro hospodářské pracovníky, zakoupeny stroje. Z vlastních prostředků a zdrojů ústav pěstoval prasata, krávy, měl několik párů koní. Na tomto "statku" se trvale zaměstnávalo 16 nemocných. Toto hospodářství bylo velmi vzorně vedené, pěstovalo se zde zejména ovoce a zelenina, vyprodukovalo se mléko a maso, které částečně pokrývaly potřeby ústavní kuchyně. Racionálním uspořádáním prostor ústavu, využitím kapacity infekčního pavilonu a hospodářské usedlosti bylo získáno 450 lůžek, která byla stále plně obsazena.

Ošetřovanci sami, podle svých možností a možností příbuzných, přispívali malou částkou na pobyt a léčení. Za několik let po válce se stal ústav na svou dobu moderním nemocničním zařízením.

MUDr. Metelka zavedl v té době nové označení pro personál a nemocné, "ošetřovatel" a "ošetřovanec" a toto pojmenování bylo povinně zavedeno ve všech českých a moravskoslezských ústavech, byl to jakýsi jihlavský patent.


Naši PARTNEŘI a spřátelené organizace

KONTAKTNÍ SPOJENÍ
Psychiatrická nemocnice Jihlava
Brněnská 455/54
586 24  Jihlava

Telefon: +420 567 552 111
E-mail: pnj@pnj.cz
Copyright © 2018 plj.cz | realizace 3nicom websolutions s.r.o.