Psychiatrická nemocnice Jihlava

Certifikát  Certifikát  
NACHÁZÍTE SE: ÚVOD Historie Nová doba

Nová doba

Nová doba V roce 1925 přijeli do jihlavského zemského chorobince zástupci ministerstva zdravotnictví a upozornili ředitele MUDr. Metelku, že vláda ve svých plánech pro zajištění veřejné zdravotnické péče o duševně choré počítá s vybudováním nového ústavu v Jihlavě.
Stále trpěné provizorium mělo tedy definitivně skončit. Přestože k výstavbě nových pavilonů se nemohlo přistoupit hned, bylo trpělivě pokračováno v rozvoji ústavu v rámci skromných možností.
Velkou událostí bylo v roce 1928 zavedení teplé vody do všech provozů. Dokončila se malá pitevna, již dříve zrušená, s patologicko-anatomickým muzeem. Byla zřízena ústavní knihovna a zajištěno předplatné novin a časopisů pro nemocné. Do všech denních místností bylo zavedeno rádio.
Jednalo se o nákupy pozemků a byla zahájena jednání s architekty o budoucí podobě celého ústavu včetně komunikací, budov, parku, inženýrských sítí a vody.

Představy o podobě nového ústavu byly moderní a velkorysé. MUDr. Metelka navštěvoval české a moravské ústavy, využíval k tomu hlavně dovolených. Ve svých plánech se snažil využít zkušeností z Vídně, z Prahy, ze švýcarských a francouzských chorobinců. Jako člen jihlavské městské rady využíval svých konexí, měl na starosti zdravotnický odbor, podílel se na vybudování nového chirurgického pavilonu v nemocnici. I tam využil svých zkušeností z ciziny, kde studoval provoz nemocnic a ústavů. Už řadu let před zahájením projektů a výstavby měl zpracovány zkušenosti z většiny rakouských ústavů, z pražských a dalších českých psychiatrických zařízení, jednal opakovaně na ministerstvu zdravotnictví, nic neponechával náhodě. Měl zpracované propočty o potřebě lůžek, vybavení pavilonů, plánoval personál. Snažil se, aby budoucí ústav byl v parkové oáze klidu, nedotkla se ho ani budoucí městská zástavba, aby provoz nebyl narušovaný hlukem z komunikací, které měly být odkloněny mimo ústav. Podařilo se mu získat pro sebe zástupce, prim. MUDr. F. Šamárka z kroměřížského ústavu, protože byl často mimo své pracoviště.

Svoje zkušenosti, plány a představy pak předložil architektům a inženýrům z Brna. Koncepci ústavu architektonicky navrhl prof.ing.arch. B. Fuchs, významný představitel evropského funkcionalismu. I s tímto významným mužem MUDr. Metelka polemizoval, podařilo se mu dosáhnout řady změn v jeho záměrech. Konečný projekt vyzněl ve prospěch klidného, nerušeného prostředí ústavu, mimo městské komunikace a zástavbu rodinnými domky, s výhodnými přístupovými cestami. Po mnoha letech se potvrdilo, že jeho ideje byly správné. Projektantem budov a jejich realizací byl pověřen ing.arch. Kožíšek, dohled vykonával vládní rada ing.arch. Šel.

V první etapě výstavby nového ústavu se počítalo s postavením čtyř pavilonů o třech podlažích. V přízemí měl být ubytovaný personál, ambulance, depozitáře a další pomocné provozy. V každém patře mělo být 20 až 30 lůžek pro přijímání akutních případů. Byly zde plánované odluky, tehdy významná a přísně sledovaná součást vybavení každého oddělení (nesmělo jich být málo).

V druhé etapě se plánovalo vybudování psychiatrického pavilonu nemocničního typu, situovaného uprostřed ústavu. Zde měla být soustředěna pracoviště: fyzikální terapie, laboratoře, lékárna, operační sály s čekárnami a sterilní boxy, to všechno v přízemí. V patrech mělo být oddělení pro neurotiky s placenými službami a oddělení neurologické. Každý pavilon měl mít svoji samostatnou zahradu, společnou pro obě poschodí. Ve druhé etapě se také počítalo s výstavbou kotelny na tuhá paliva, prádelny a kuchyně, které by odpovídaly rozšířeným provozům a moderním představám. Měla být postavena správní budova se společenským sálem, sklady, administrativní provozy, knihovnou a dalšími pomocnými správními místnostmi. Na nejvyšším bodě ústavního pozemku, v nadmořské výšce 545 m, měla být postavena ústavní kaple s dalšími šesti pavilony kolem ní, kam by se přesunuli nemocní z bývalé robotárny a tím by zanikly původní stavby z roku 1889. Přihlíželo se k terénním podmínkám, denní místnosti měly být situovány na sluneční stranu, pavilony měly být propojeny koridory k rozvážení stravy a převozům nemocných ke specializovaným vyšetřením a zákrokům. Každý pavilon měl být vybaven výtahem. Od řady záměrů bylo z úsporných důvodů upuštěno, některé z nich byly realizovány mnohem později.

Náročná byla práce kolem získávání potřebných pozemků, které měly tvořit uzavřený areál budoucí nové léčebny. Tyto měly být původně prodány ústavu, později však byly rozprodány soukromníky pro bytovou zástavbu, znovu vykupovány městem a následně pak poskytnuty pro potřeby ústavu. Ceny se značně zvyšovaly, byly však kompenzovány částečně dary pro léčebnu. Zahájení výstavby se dostalo na půdu parlamentu, kde interpeloval poslanec za Jihlavu pan Štulík, věc byla projednávána opakovaně ve vládě a definitivní rozhodnutí prosadil Zemský prezident Černý, tehdy ministerský předseda. Významně se zasadil v této věci i prof. MUDr. Procházka, tehdejší přednosta brněnské neurologicko-psychiatrické kliniky, později zastřelený svým pacientem v Brně. Podporu projevily noviny a časopisy, zejména Dělnické listy a Národopisné noviny. MUDr. Metelka psal sám do řady odborných časopisů. Překážky kladla významná německá jihlavská menšina, která měla výhrady proti českosti ústavu.

Pro vlastní zahájení výstavby byla nezbytná podmínka: dostatečné zdroje vody. Proto bylo podniknuto několik pokusných vrtů, zajištěna ústavní studna. Tato studna se nacházela pod starým brněnským mostem a byla po dlouhá léta udržována jako rezervoár vody.


Naši PARTNEŘI a spřátelené organizace

KONTAKTNÍ SPOJENÍ
Psychiatrická nemocnice Jihlava
Brněnská 455/54
586 24  Jihlava

Telefon: +420 567 552 111
E-mail: pnj@pnj.cz
Copyright © 2018 plj.cz | realizace 3nicom websolutions s.r.o.